Co jsem se naučil jako majitel kavárny. 8 tipů z praxe.

Chcete si otevřít vlastní kavárnu? Nebo už nějakou vlastníte a rádi byste se přesvědčili, zda to vidíte stejně? Nebo nejste z branže a toužíte jen nakouknout za oponu? Ať je to tak či onak, sepsal jsem pro vás s pomocí zkušeností dalších kavárníků sesbírané na sociální síti Threads 7 zásadních poznatků, které jsme nabyli jako kavárníci. 

1. Káva je více o komunitě než o kávě samotné

Máte vizi, chcete dělat nejlepší kafe ve městě. Máte jasné preference, v kávě se vyznáte, možná jste expert. To všechno jsou skvělé vlastnosti, které hrají ve váš prospěch. Ale ruku na srdce. Většině zákazníků stačí, že máte „fajn kávu“. Nepoznají rozdíl mezi promytou Kolumbií nebo naturálním Hondurasem. A to je v pořádku. Věří vám, kafe jim chutná. A o to jde. 

Proč se k vám ale vracejí, má i jiné důvody. A tím hlavním jste vy, respektive váš personál. Lidé se vrací kvůli servisu, vašemu přístupu, kvůli specifické atmosféře, kterou dokážete v kavárně vytvořit. A také kvůli komunitě, kterou kolem svého podniku vybudujete. Proto mají smysl všechny ty tematické brunche, narozeninové oslavy, party s vínem či hot-dogy.

Vaše komunita vás živí a bude vám dělat vaši práci příjemnější.

2. Osobní doporučení je nejlepší reklamou

Dáváte peníze do on-line reklamy, staráte se o sociální sítě, máte vyladěné webovky. To všechno je super a vašemu byznysu to bez debat pomůže. Ale ještě lepší reklamou je, když to prostě děláte dobře. Máte skvělý produkt a všechny věci okolo, lidé vás milují.

Pokud to tak je, tak si to mezi sebou řeknou. A budou vám přivádět další zákazníky. Ze kterých se pak stanou „regulars“. Tohle jsou věci, které se promítnou až v čase.

Co si z toho tedy vzít? Že každý detail je důležitý, stejně tak každý zákazník. A že pokud to celé děláte s tím nejlepším úmyslem a kvalitně, výsledky se dřív nebo později dostaví.

3. Udělejte to a lidé si vás najdou

S tím se vlastně pojí další bod. Často má člověk strach, zda k němu někdo přijde. Co když se o nás nikdo nedozví? Co když jsem zvolil/a špatný název a lidi nenaláká? Co když…? Otázek tohoto typu a s tím spojených obav budete mít jistě dost. Ale já vás tu trochu uklidním. 

Zákazník si vás najde. Lidé přijdou ze zvědavosti. A nebojte, opravdu přijdou. A když to spojíte s bodem výše, tak se vám ti stejní lidé vrátí. A přinesou další. To ale neznamená, že máte vypustit reklamu a sebeprezentaci. Naopak. Tou vše jen umocníte, tyto věci jdou hezky ruku v ruce. 

4. Vždycky potřebujete více lžiček

Realita z provozu. Myslíte si, že máte dost nádobí? A vlastně dostatek všeho? Chyba. Lžiček není nikdy dost. To vám potvrdí asi každý majitel provozu, provozní i samotní baristé. Takže přátelé, hlavně ty lžičky.

5. Zákazník se chce podílet na chodu kavárny. Dopřejte mu to

Vybudovali jste si svůj vysněný podnik. A jste na něj patřičně hrdí. Lidé do vaší kavárny chodí, takže máte ze své práce dobrý pocit. A teď si představte, že vám do toho někdo začne mluvit. Přicházet s nápady na vylepšení, co udělat jinak, co přidat na menu.

Vězte, že zákazníci toto dělají a čas od času je dobré si jejich připomínky poslechnout. Jsou to právě oni, kdo k vám chodí a tedy se i podílí na samotném chodu vašeho podniku. A ne všechny nápady od zákazníků jsou a priori špatné. Minimálně je dobré se nad nimi alespoň zamyslet a lidem na ně dát adekvátní feedback. Ego stranou, prosím.

6. Můžete to kafe udělat teplejší?

Kafi rozumíte, jste typ baristy, který vydá jen perfektní nápoj. Pokud se mu nepodaří, radši sám od sebe udělá nový. To je jistě chvályhodné. Ale teď menší reality check. „Můžete mi tu kávu udělat teplejší, prosím?“ 

Zejména v zimních měsících to uslyšíte často. Možná až tak často, že vám to poleze krkem. A jaký je na to recept? Z mého pohledu je to jednodušší, než by se mohlo zdát. Prostě to kafe udělejte teplejší.

Osobně sám preferuju, když kávu můžu pít teplou (samozřejmě ne horkou, přepálenou), a to třeba už i po cestě z kavárny. Vlažné kafe nemám zpravidla chuť ani dopít.

7. Máte prosím nějaké ubrousky?

„Jo, jsou přímo před vámi, právě na ně koukáte.“ To byste moc chtěli říct. Nebo klidně přiostřit poté, co jste za posledních 60 minut slyšeli tento dotaz v různých modifikacích přibližně osmnáctkrát. O čem to vypovídá?

V první řadě o tom, že zákazník je slušně vychovaný a jen se slušně ptá, zda si může ubrousek vzít. Protože ho samozřejmě vidí. Za to tedy chvalme. A nebo ho nevidí. Pak buď nechcete, aby ho viděl, s těmito otázkami tedy musíte počítat a smířit se s nimi.

Pokud naopak chcete, aby ho viděl, je vám už asi jasné, že je tady chyba ve vás. Ubrousky tedy, přátelé, nepodceňujme. 

BONUSOVKA: Nikdo nečte vaše menu

Na menu máte vypsaná všechna alternativní mléka, která nabízíte. Také poznámku, že objednávat máte na baru. A domácí limonády? Ty tam jsou také samozřejmě uvedeny. Jenže se smiřte s tím, že nikdo vaše menu ve skutečnosti nečte. Nebo jen zlomek lidí.

Takže jednoduše s dotazy typu „Máte jiné mléko než kravské?“ počítejte. Usnadní vám to život.