Jak se vyrábí instantní káva a je dobré ji pít?

Všichni jsme na ní začínali a řada kafařů ji pije dodnes. Zatímco kávoví konzervativci ji adorují, baristé a fajnšmekři se jí vyhýbají na sto honů. V obchodě ji najdete pod různými značkami s označením jako je crema, aroma, gold nebo exkluziv. Je ale rozpustná káva opravdu tak exkluzivní? Pojďme si to objasnit.

Co je instantní káva

Instantní, nebo také rozpustná káva, je káva vzniklá odpařením vody z extraktu z kávových zrn.

Původ instantní kávy je nejasný. Patent na proces výroby obdržel v roce 1903 Satori Kato, japonský chemik žijící v USA, který o něj požádal již v roce 1901. Některé zdroje ale uvádí, že s touto technologií přišel již v roce 1899 David Strang z Nového Zélandu.

Ať tak či tak, instantní káva je s námi už od počátku 20. století. Zásadním průlomem v její produkci byl rok 1938, kdy firma Nestlé představila práškovanou kávu značky Nescafé. Do karet jí hrál nejen celosvětový přebytek kávových zrn, ale také krach na newyorské burze. Během 2. světové války dodávalo Nestlé kávu výhradně vojákům, mezi širokou veřejnost začala pronikat v 50. letech.

K výrobě instantní kávy se používají zrna odrůdy Arabica i Robusta, případně jejich směs. Problémem je, že zrna často nebývají příliš kvalitní a jejich původ je z velké části nejasný. Tedy pokud nejde o počin některé z menších pražíren, kde si na informacích o původu kávy zakládají.

Jak vzniká instantní káva

Ve spojení s rozpustnou kávou používáme pojem výroba. To, co se děje s kávovými zrny, totiž není čisté zpracování. Zrna se po umytí, usušení a oloupání upraží (nutno podotknout, že jde o velmi tmavé pražení) a rozemelou. Následně se zalijou vařící vodou a nechají vyluhovat. Extrakt se poté prudce zchladí a dále prochází procesem sušení.

V současné době se využívají 2 metody sušení kávy, a to sušení rozprašováním (sprejování) a sušení mrazem (lyofilizace).

Některé instantní kávy obsahují přidané umělé aroma pro lepší chuť, protože během zpracování ztrácejí přirozené esenciální oleje.

Sušení rozprašováním

Během sušení rozprašováním se koncentrovaný kávový extrakt rozmetá na malé kapičky, z nichž se za použití horkého vzduchu stává sušený prášek. Ten následně prochází tzv. aglomerací, kdy se prášek umístí do rotujícího válce a navlhčí tak, aby se seskupil do granulí. Tato metoda je sice levnější a jejím výsledkem je dobře rozpustná káva, vysoké teploty sušení ale kávu připravují o chuť i aroma.

Sušení mrazem

Pro sušení mrazem se používá také pojem lyofilizace. Pravděpodobně jste se s ním setkali ve spojitosti s ovocem, které se touto metodou suší pro zachování chuti a dalších vlastností. Sušení kávy mrazem probíhá tak, že se kávový extrakt zchladí na teplotu −40 až −45 °C. Zmražené krystaly se rozemelou na požadovanou velikost a následně se od kávy oddělí přebytečný led. Tato metoda je mnohem šetrnější ke kávě, nicméně sušení probíhá déle a je podstatně dražší.

Je to s instantní kávou tak hrozné?

Bohužel káva ošetřená sprejováním ztrácí svoje výjimečné vlastnosti, zejména vůni a chuť. Proto se do instantní kávy přidává dodatečně aroma, aby aspoň trochu voněla. Vysušená káva bez ohledu na metodu sušení má kromě mizivé vůně i chuti také nižší obsah antioxidantů a méně kofeinu, než kvalitní zrnková káva.

Uvádí se, že zatímco hrnek filtrované výběrové kávy má 70—140 mg kofeinu, v instantní kávě najdete jen 30—90 mg.

Dalším faktem, který nehovoří ve prospěch instantní kávy, je přimíchávání kávovinových směsí. Do některých instantních káv se totiž přidává kávovinový prášek, který nejčastěji pochází z pražených obilovin. Kávovina se často přidává k levnějším instantním kávám, aby ještě více poklesla cena produktu.

Je tedy k zamyšlení, zda máte chuť si zalévat horkou vodou prášek pochybného původu, nebo si místo k(r)ávovin dáte kvalitní a s láskou pražená zrna podle vašeho gusta. Třeba ta od nás.